Vojenská historie - Českomoravské pomezí

Československé opevnění zahrnující lehké objekty, sruby bylo budováno v letech 1935-1938 jako součást obranného systému země zejména proti nacistické hrozbě. Výstavbu systému opevnění přerušila tzv. mnichovská dohoda v roce 1938, která pro Československou republiku znamenala odevzdání velké části území nacistickému Německu. Země tak přišla i o svůj obranný pevnostní systém. Dnes při toulkách u hranic s Polskem narazíte na velké množství svědků této doby, z nichž mnohé jsou zpřístupněny veřejnosti. Často ukrývají i původní vybavení, jež mělo být použito při obraně vlasti.

Nejsilněji opevněné území tehdejšího Československa a zároveň i jeden z nejsilněji opevněných úseků hranic v Evropě představovala oblast okolo města Králíky s velmi zachovalou a zpřístupněnou dělostřeleckou tvrzí Boudou a s tvrzí Hůrkou , donedávna využívanou naší armádou. V jeho okolí se ve druhé půli měsíce srpna každoročně konají bojové ukázky s historickou bojovou technikou - akce Cihelna . Vyznavači vojenské historie si pak určitě nenechají uniknout další významnou akci vojenských ukázek, která se každoročně koná v první půli měsíce srpna v Mladějově .

Dalšími významnými vojenskými tvrzemi ve východních Čechách jsou Dobrošov v Kladském pomezí a Hanička v Orlických horách. Přístupná veřejnosti je také celá řada pěchotních srubů i objektů lekhého opevnění z let 1935-1938.

Kromě památek z druhé světové války v regionu naleznete i pamětihodnosti ze starších vojenských konfliktů. Jedním z nejvýznamnějších byla bitva u Hradce Králové ze 3. 7. 1866 , kde pruská armáda rozdrtila rakouská vojska.

Velmi cennou fortifikační památkou je pak pevnost Josefov z druhé poloviny 18. století. Pevnost s mimořádně rozsáhlým obranným labyrintem podzemních chodeb o celkové délce 45 km nechal zbudovat císař Josef II. k ochraně zemských hranic proti výbojnému Prusku.