Městské muzeum a galerie ve Svitavách - Svitavy

Ojedinělý Velký svitavský mechanický betlém, který je unikátním dokladem tradičního betlémářského řemesla, byl kompletně zrestaurován a rozpohybován v celé své délce neuvěřitelných 15 metrů! Veřejnosti bude poprvé prezentován v Městském muzeu a galerii ve Svitavách 27. listopadu 2022 v rámci vernisáže vánočních výstav.

Přesně 10 let trvalo restaurování a rekonstrukce našeho jedinečného kulturního dědictví jménem Velký svitavský mechanický betlém. Tento výjimečný unikát, na kterém se podílela řada svitavských řezbářů, betlémářů i malířů 19. a 20. století vznikal postupně v průběhu téměř 150 let, obsahuje 665 figur a budov a především 62 pohyblivých mechanik. Dílo, které svým významem přesahuje hranice našeho města, regionu a dokonce i republiky, patnáctimetrový betlém, můžete od 27. listopadu konečně vidět v městském muzeu v celé své kráse.

S rekonstrukcí jsme začali v roce 2012, kdy se betlém po dlouhých a složitých jednáních, která trvala více než 20 let, konečně přestěhoval do Svitav. Další úspěch přišel v roce 2015, kdy byl prohlášen kulturní památkou České republiky. Restaurátorské práce si vyžádaly tisíce hodin a podílela se na nich celá řada renomovaných restaurátorů. Betlém byl po převezení do našeho města ve velmi špatném stavu, na mnoha předmětech chyběly části, které bylo nutno dořezat, byla odřena zcela nebo alespoň zčásti polychromie, předměty byly v průběhu let necitlivě přemalovávány, zůstala pouze torza mechanik. A tak velké poděkování patří všem, kteří se na obnově betléma podíleli. Byli to v průběhu let Renata Vašicová, Vendula a Jiří Látalovi, Jana Kovandová, Martina Blahník Lušková a především Šárka a Petr Bergerovi. A také Kamil Andres, který zrekonstruoval všechny mechaniky a celý betlém nově postavil a rozpohyboval.

V letošním roce byl rovněž zpracován projekt na zřízení Muzea mechanických betlémů ve Svitavách, který nese myšlenku umístění Velkého svitavského mechanického betlému do objektu vedle Ottendorferovy knihovny. Zároveň jsme společně s městem Svitavy požádali o spoufinancování projektu z Integrovaného regionálního operačního programu 2021–2027. Muzeum mechanických betlémů, jediné v ČR, by mělo být dokončeno v roce 2027. Čeká nás tedy dalších 5 let náročné práce, ale věříme, že se podaří tento náš sen naplnit a Velký svitavský mechanický betlém se přemístí do samostatného objektu, kde bude vystaven celoročně. Spolu s prezentací dalších mechanických betlémů i tematickou dětskou hernou vytvoří jedinečné místo, které představí příběh betlémářství jako živého řemesla a stále se vyvíjející lidové tradice, mající v současné společnosti své pevné místo. Až do slavnostního zahájení provozu v nových prostorách budou moci Svitaváci i návštěvníci města každý rok zhlédnout tuto nádheru v muzeu vždy během vánočních výstav.

Blanka Čuhelová a Hynek Stříteský

V roce 1223 svatý František z Assisi postavil první betlém, čímž založil tradici přetrvávající až do dnešních dnů. Navazuje na ní rovněž svitavské muzeum, které tím zároveň připomíná, že Svitavy byly v minulosti nazývány městem betlémů. Na první adventní neděli, tedy 28. 11. 2021, bude proto otevřena tradiční výstava Nad betlémem vyšla hvězda, která nabízí betlémský příběh ztvárněný v mnoha podobách. V letošním roce bude jádrem celé výstavy sbírka Martina a Jakuba Sochorových, kteří sbírají historické betlémy a rovněž vyřezávají své vlastní. Otec a syn Sochorovi jsou dokonce nositeli ocenění Mistr tradiční rukodělné výroby Královehradeckého kraje.

Rodinnou sbírku začal budovat Bohuslav Sochor, který betlémy každoročně vystavoval ve svém domě ve Dvoře Králové nad Labem. Do sbírky patří i práce řezbáře Jana Merty z Hradce Králové. Vnuk Bohuslava Sochora a Jana Merty, Jakub Sochor, byl betlémy obklopen od dětství, každoročně sledoval jejich stavbu u dědy Bohuslava i práci dědy Jana při vyřezávání figurek. Sám vytvořil několik betlémů a později požádal svého otce Martina Sochora, zda by mu nepomohl uvést figurky do pohybu. Vytvořili několik pohyblivých betlémů a oba pracují také na dalších nemechanických betlémech.

Na výstavě Nad betlémem vyšla hvězda se můžete těšit například na Novopacký betlém ze závěru 19. století, několik králických betlémů, krušnohorské vánoční pyramidy, betlémy mechanické, slaměné, cínové, skleněné, keramické, porcelánové či papírové. Vystaveny budou také kuriozity jako betlémy umístěné do skořápky vlašského a lískového oříšku nebo betlém vyřezaný do třešňové pecky. Část výstavy bude věnovaná dřevěným mechanismům, které si zájemci mohou rozpohybovat kličkou, či tzv. kolíčky, které jednoduchým způsobem názorně demonstrují princip fungování pohyblivých betlémů.

Sbírku rodiny Sochorových doplní čtyřmetrový betlém prosečského řezbáře Jiřího Brunclíka, podobně rozsáhlý soubor Jaroslava Škrance z Rohozné a některé další z muzejních sbírek. Těšíme se na Vaši návštěvu.

Hynek Stříteský

Restaurátorské práce na obnově svitavského mechanického betléma pokračují. Do 20. ledna se můžete v muzeu podívat na ukázku sedmi zrestaurovaných mechanických souborů, které restaurátor a betlémář Kamil Andres pro tuto příležitost provizorně zprovoznil z celkového počtu padesáti.

V září letošního roku k těmto padesáti mechanikám přibude dalších téměř šest set zrestaurovaných i nezrestaurovaných figur a budov, na kterých průběžně pracují Šárka a Petr Bergerovi. A z toho všeho začne Kamil Andres na zkoušku stavět velký svitavský betlém. A vy můžete být u toho. Neboť stavět betlém budeme před zraky veřejnosti ve výstavních prostorách v přízemí muzea.

Poté vše nafotíme, zakreslíme, rozebereme a nezrestaurované figury se vrátí do ateliérů. Až na základě takto postaveného betléma může totiž Kamil Andres začít rekonstruovat celý pohybový systém – konstrukci, rozvody a elektrické propojení jednotlivých mechanik. Připravovat vitrínu, osvětlení, klimatizaci. Na jedenáct metrů dlouhý svitavský betlém v pohybu si tak budeme muset ještě počkat.

Blanka Čuhelová

Ve svitavském muzeu připravujeme od října letošního roku rozšíření nabídky tradičních tvůrčích činností pro veřejnost i školní skupiny. Představíme tradiční černobílý fotografický proces přímo v akci. Návštěvníci budou ve fotoateliéru vyfotografováni klasickým měchovým fotoaparátem, vyvolají a usuší si negativ a potom si v temné komoře na zvětšováku naexponují a vyvolají ve vývojce fotografie. Celým procesem je provede fotograf Miroslav Sychra, který věnoval muzeu svou fotografickou výbavu a který účastníky kurzu seznámí s historií fotografie.

Výzva a prosba

Kromě výše zmíněných cca dvouhodinových „fotografických ohlédnutí“ do historie fotografie plánujeme i celodenní fotografické workshopy, kde budou účastníci fotografovat a vyvolávat si své fotografie sami. Na tyto workshopy potřebujeme větší počet fotografických přístrojů na formát 6x6, starší fotoaparáty na svitkový film. Proto prosíme občany, kteří mají doma funkční Flexaretu a nemají pro ni další použití, aby ji věnovali muzeu.

Hodí se nám i dřevěné stativy, laboratorní pomůcky, případně staré prošlé svitkové filmy. Nepotřebujeme zvětšováky ani kinofilmové fotoaparáty, ale budeme vděčni za každou darovanou věc. Kontaktujte nás na e-mailu: m.sychra@fotosychra.cz nebo na telefonním čísle 461 541 710. Po prázdninách vás budeme informovat, jak a za jakých podmínek bude fotoateliér fungovat. Už se moc těšíme na zájemce o fotografické retro.

Miroslav Sychra

Ve druhé polovině ledna jsme v řemeslných dílnách na muzejní zahradě zahájili výukové programy vybraných řemesel, prozatím pouze pro školní skupiny. Dílny „pokřtili“ řezbáři s lektorem Jiřím Kosinou, 17. ledna vstoupili do dílen první žáci svitavských škol, vzali do rukou dláta a paličky a pod vedením lektora si vyzkoušeli, že „zkrotit“ dřevo není vůbec jednoduché. Praxi doplnila teorie - dozvěděli se také mnohé o typech dřeva, jeho vlastnostech, o nářadí.

V dalších lednových dnech následovala výuka kovářské práce s Františkem Bečkou, práce se sklem s Vladimírem Graciasem a předposlední den v měsíci patřil práci s kamenem pod vedením Vítězslavy Morávkové. V průběhu čtyř lednových dnů se v muzeu vystřídalo jedenáct tříd a co je potěšující, rychle se plní i termíny vypsané pro školy pro měsíc únor.

Průvodcem a pomocníkem řemeslné výuky je vydaná publikace Řemesla našich předků. Je zpracována přitažlivou, jednoduchou, hravou formou, ale čtenáři v ní najdou vše podstatné. V knize jsou u každého oboru také odkazy na ukázky umění významných řemeslníků historie i dneška, a to nejen ve světě, ale i v okolí našeho města.

Blanka Čuhelová

Na přelom zimy a jara, v době, kdy se ještě většinou schováváme u kamen, jsme pro vás připravili vskutku pohádkovou výstavu. Navštívíme Říši pohádek pro děti i dospělé, ocitneme se mezi kostýmy královské rodiny a čarodějů první i druhé kategorie, které doplňují další pohádkové kostýmy z obou seriálových řad.

Na návštěvníky se těší půvabná princezna Arabela s celou královskou rodinou, černokněžníkem Vigem, zlým Rumburakem, mocným Fantomasem a mnoha dalšími známými postavami. K vidění budou také rekvizity z tohoto kultovního
seriálu - například kouzelný prsten, křišťálová koule, cestovní plášť nebo královské koruny a žezlo. Celkem asi 50 kostýmů na figurínách a krejčovských pannách, paruky a množství doplňků. Rekvizity, vycpanina krkavce nebo fotografie.

Dospělé návštěvníky možná zaujme pokoj rodiny Majerových – fenomén luxusního
vybavení domácností ze 70. let. Autorská výstava Petra Lukase, Jana Marouška a Viktorie Knotkové využívá momentálně dostupných kostýmů a rekvizit zapůjčených z fundusů a skladů České televize a je dotvořena vlastními doplňky, zejména u předmětů, které se do dnešních dnů z různých důvodů, po třiceti, resp. šestnácti letech od natáčení, nezachovaly.

Vždy se snažíme, aby výstavy pro děti byly interaktivní. Laicky řečeno, aby si na ně děti mohly částečně sáhnout. Ani tato výstava nebude výjimkou: královský trůn vybízí k usednutí, královské koruny k vyzkoušení a postel babičky Červené karkulky k ulehnutí... A některé z vystavených kostýmů k vyzkoušení. I vy se tak můžete stát na chvíli svou oblíbenou pohádkovou postavou. Výstavu můžete navštívit v prostorách muzea již od 31. ledna a potrvá do konce měsíce března.

Blanka Čuhelová

Některé události se pravidelně opakují. U nás v muzeu mezi ně patří také výstavy výtvarníků, kteří žijí nebo pracují ve svitavském okrese a tvoří ve svém volném čase, pro radost svou i nás, co tímto umem nevládneme. A tak se i letos v lednu ve výstavních síních na poradenském dnu, jenž předcházel výstavě, opět
potkali ti, kteří chtěli poradit, poslechnout si názor profesionála i svých kolegů.

Výstava nese stále stejný název, ale obsah se postupně proměňuje. Několik výrazných osobností svitavské výtvarné scény v posledních letech odešlo tam, odkud není návratu. V loňském roce nás zastihla také smutná zpráva, že zemřel ak. malíř Bořivoj Borovský, který byl s touto výstavou jako její lektor spojen téměř od jejího počátku. Výstava se pomalu proměňuje. I v letošním roce se na poradenském dnu objevilo několik nových výtvarníků. A tak se opět těším na milou konfrontaci výtvarného vidění mladých, mnohdy začínajících umělců se starší, již zkušenou generací.

Letos snad poprvé po mnoha letech nebude vystavovat veterán Přehlídky (podle
rodného listu), skvělý svitavský krajinář, jeden z pokračovatelů tzv. Pavlišovy školy, Miloslav Bulva. Víte, že koncem loňského roku oslavil v plné síle osmdesáté narozeniny? Po loňské operaci očí se už chystá na letošní malířskou sezonu, a tak se můžeme těšit na příští rok na jeho nové obrazy Vysočiny. Určitě i za všechny ctitele jeho výtvarného díla mu přeji do dalších let hodně zdraví a tvůrčího elánu.

Zvu vás opět po roce na vernisáž této výstavy v sobotu 2. února v 15 hodin. Možná budete překvapeni, jak vysoká je úroveň výtvarníků, kteří si říkají amatéři.

Blanka Čuhelová

Když v šedesátých letech minulého století nechali tehdejší představitelé našeho města a okresu vzácný betlém svitavských řezbářů, který vznikal v letech 1826-1940, téměř zcela zdevastovat, odvezli si jej pracovníci pardubického muzea do Pardubic. Byl uložen v depozitáři a restaurátoři tohoto muzea jej začali
postupně restaurovat. Přesto, že se betlém možná už nikdy nevrátí do své původní krásy (pohybový mechanismus je zcela zničen), patří pracovníkům pardubického muzea velký dík za jeho záchranu.

Po změně politického klimatu v naší zemi i změně statutu svitavského muzea z muzea dělnického hnutí na muzeum městské jsme začali jednat o navrácení toho vzácného souboru zpět do Svitav. Marně. Obrat nastal v roce 2011 po podnětu pana Ladislava Hubeného ze Svitav na diskusním Kulatém stole věnovaném
kultuře. Kolotoč pracovních setkání, z počátku mnohdy velmi nepříjemných, se rozjel znovu. Po mnoha intenzivních jednáních mezi Východočeským muzeem v Pardubicích, Městským muzeem a galerií ve Svitavách, Krajským úřadem v Pardubicích, Městem Svitavy a Ministerstvem kultury ČR jsme dospěli k částečné
dohodě.

Všem nám jde vlastně o totéž. Aby se situace z 60. let minulého století neopakovala, aby bylo o betlém dobře postaráno a nadále pokračovaly restaurátorské práce, které započali odborníci v Pardubicích. Ale také, aby se tento sbírkový soubor vrátil zpět na místo, kde před více než sto lety vznikal a byl vystaven pro potěchu návštěvníků.

Svitavský betlém se tedy vrací zpět do Svitav. Prozatím jen formou dlouhodobé zápůjčky na 10 let, jednání o definitivním navrácení tohoto vzácného souboru svitavských řezbářů a malířů bude však nadále pokračovat. Pracovníci svitavského muzea musí zabezpečit optimální bezpečnostní i klimatické podmínky.
O jeho návrat se zasloužila řada lidí, kteří to přes mnoho nepříjemných jednání nevzdali. Kromě Ladislava Hubeného, který tuto kauzu znovu otevřel, jmenujme alespoň radní pro kulturu Pardubického kraje Janu Pernicovou a starostu
Svitav Davida Šimka.

Zrestaurovaná část betlému bude veřejnosti poprvé představena v budově muzea po padesáti letech jako součást stálé expozice „Labyrint svitavských příběhů“ 2. prosince letošního roku. Více se o právě připravované nové expozici a svitavském betlému dozvíte v prosincovém čísle Našeho města.

Blanka Čuhelová

Městské muzeum a galerie ve Svitavách ve spolupráci s Českým esperantským svazem, DOcela MAlým divadlem Radky Obloukové, Mateřským centrem Krůček a Fotoklubem Svitavy pořádá další Muzejní noc, tentokrát s podtitulem A přece se točí (nejen zeměkoule, ale i gramofony, pračky...). Přijměte pozvání na zajímavou večerní či noční návštěvu městského muzea, Muzea esperanta a Ottendorferova domu.

Program:

Muzeum  esperanta

16:00-17:30 Vernisáž  výstavy „Duchovní tradice světa a esperanto“

s kulturním programem a prezentací mandal

18:00-19:00 Přednáška „Spiritualita Dálného Východu“ (Petr Chrdle)

19:00-20:00 Promítání filmů s duchovní tematikou v esperantu

20:00-21:00 Promítání krátkých filmů s duchovní tematikou v češtině

21.30-23:00 Společné zpívání manter a posvátných zpěvů světa

(Pavla Dvořáková)

Městské muzeum a galerie

18:00- 24:00         Otevřené muzeum

Zdarma budou zpřístupněny stálé expozice Hledání hvězdy Davidovy – Oskar Schindler, Spravedlivý mezi národy a  Z historie praní, dále výstavy Svět rybníků a Národní výstava amatérské fotografie, muzejní zahrada.

18:00- 22:00            Tajemství depozitářů

Nahlédnutí do depozitářů – letos můžete opět navštívit depozitář praček, uvidíte (společně s expozicí) na 170 kusů pracích strojů, každý jiný. Mimořádně veřejnosti zpřístupníme také část sbírky gramofonů, kterou muzeum letos získalo od muzikanta, trampa a kamaráda tělem i duší – Fánka Kučery.

18:00-19:30              Muzejní dílna se Sylvou

Muzejní dílna pro děti vychází tématicky z výstavy Svět rybníků, bude probíhat mezi živými i preparovanými rybami, vycpanými ptáky i vodními rostlinami.

18:00-19:30        Táta dneska frčí                      
Program  Mateřského centra Krůček na muzejní zahradě -  inspirace výstavou Svět rybníků, malování na trička.

22:00 – 24:00        Dernisáž národní výstavy Foto

Zakončení národní výstavy amatérské fotografie ve spolupráci s Fotoklubem ve Svitavách a  svitavským fotografem Miroslavem Sychrou.  Jeho přednáška se jmenuje ,,Zátiší dávná, nedávná i dnešní“ a má 3 části: Zátiší v malířství, Zátiší v české fotografii, Zátiší v tvorbě autora.

19:00 – 23:00        Podvečer u táboráku

Přijďte se s námi vrátit o několik desítek let zpět, posedět na muzejní zahradě, opéct si špekáček nad ohýnkem a společně si se svitavskými muzikanty zazpívat trampské či lidové písničky.

Občerstvení zajištěno.

Ottendorferův dům

20:00, 21:30, 23:00   Tajúplná  prohlídka Ottendorferova domu

Díky členům Docela Malého divadla se opět po roce setkáme s mecenášem Valentinem  Oswaldem Ottendorferem, , starostou Friedrichem Sanderem, senátorem Franzem Jesserem a dětmi ze svitavského sirotčince. Vyslechneme si vyprávění o historii budovy a před zraky veřejnosti se opět po roce objeví pověstné strašidýlko červené knihovny Kuli….

18:00 – 24:00        Večerní posezení při čaji

Pro milovníky dobrých čajů, kávy vodních dýmek a příjemné atmosféry bude otevřena až do půlnoci čajovna U černého draka .

Na vstupní chodbě muzea byla v roce 2000 instalována jednoduchá výstava o historii města. Na 16 výstavních panelech se nacházejí archivní fotografie dokumentů, osobností a událostí, které ovlivnily dějiny města.

Je vystavena zakládající listina města, návštěvník si může prohlédnou fotografie nejvýznamnějších památek, kostelů, barokních soch, rezidenčních vil továrníků, ale také fotografie historických událostí - průchod rakouské armády městem v roce 1866, návštěvy T. G. Masaryka v roce 1929, pomnichovskou okupaci města v roce 1938. Výstava připomíná období od založení města do roku 1945 a představuje soubor základních informací o dějinách regionu.

Dochovalo se mnoho stovek fotografií města ze začátku 20. století. Je na nich zachyceno město v době největšího stavebního rozmachu. Můžete se projít svitavskou historií příběhem, kdy se město nazývalo německy Zwittau.

Nová stálá expozice Hledání hvězdy Davidovy - Oskar Schindler - Spravedlivý mezi národy mapuje životní příběh tohoto svitavského rodáka na pozadí holocaustu. Expozice může zaujmout všechny milovníky historie.

V prostorách muzea byl v roce 2000 zřízen malý přednáškový sál s kapacitou pro 30 návštěvníků. Ti zde mohli zhlédnout 14 výstavních panelů, které mapovaly příběh svitavského rodáka Oskara Schindlera, zachránce na 1200 Židů během holocaustu. Vystaveno bylo 90 fotografií, map a dokumentů, většinou z muzejního fondu.

Při příležitosti stého výročí narození Oskara Schindlera byla 29. dubna 2008 slavnostně otevřena stálá expozice Hledání hvězdy Davidovy – Oskar Schindler – Spravedlivý mezi národy.

Expozice vychází z rostoucího zájmu turistů a milovníků historie o Schindlerův příběh a osudy jeho Židů v období holocaustu. Na 34 výstavních panelech o rozměrech 100x70 a 100x110 cm se odehrává dramatická historie Židů, kteří si za svůj domov zvolili Českomoravské pomezí, region kolem měst Svitavy, Polička, Litomyšl, Vysoké Mýto, Moravská Třebová a Jevíčko. Tedy oblasti, ve které se Židé usazovali od 14. století.

Expozice mapuje pozůstatky židovského osídlení v regionu, připomíná vývoj židovské diaspory v jednotlivých městech. Příběh Oskara Schindlera, svitavského rodáka a zachránce na 1200 pronásledovaných Židů za druhé světové války, se odvíjí na pozadí základních informacích o holocaustu a o nacistickém konečném řešení židovské otázky.

Na 200 černobílých fotografií zachycuje Schindlerův život ve Svitavách, Ostravě, Krakově, Brněnci a v Argentině a Německu. Dominantou expozice jsou velkoplošné tisky jmen zachráněných Židů a scény z natáčení Spielbergova filmu „Schindlerův seznam“, kdy se zachránění Židé shromáždili kolem Schindlerova hrobu v Jeruzalémě.

Expozice je doplněna projekcí dokumentárních filmů o Oskaru Schindlerovi v češtině, němčině a angličtině. K dispozici je přístup na internet na stránky archivů, muzejí a institucí, které zpracovávají téma holocaustu. Návštěvník se může dostat i do informačního systému města Svitavy a Pardubického kraje.

Vedle trojrozměrných předmětů, které byly do muzea zapůjčeny z Židovského muzea v Praze a koncentračního tábora v Gross Rosen, jsou pro zájemce připraveny tištěné cizojazyčné průvodce expozicí.

Celý projekt je zaměřen na školy všech typů – žáci a studenti mají možnost samostatné práce na pracovních listech formou testů, doplňujících vyhledávacích otázek, křížovek a kvízů.

Na vybudování expozice přispěl Pardubický kraj a Město Svitavy.

V nově dostavěných prostorách muzea byla v roce 2000 instalována stálá historická expozice Babiččino velké prádlo. V chronologické řadě je zde vystaveno na 50 exemplářů prací techniky. Expozice má mnoho názvů - Historie praní a prací techniky či Babiččino velké prádlo. Lze o ní bez nadsázky říci, že je unikátní.

Návštěvník bude seznámen s vývojem praní prádla - od prvních zmínek o praní prádla v starověkém Egyptě a Sumeru, přes vývoj praní ve středověku, po novověké zdokonalování prací techniky a technologie samotného praní. Začátek expozice je věnován nejstaršímu způsobu praní na řece a při potocích, s využitím dřevěných plácaček.

Teprve vynález valchy umožnil dokonalejší výsledek samotného praní. Samotná historie výroby prací techniky začala koncem 17. století, ale jádro expozice představují sbírky z konce 19. a z průběhu 20. století. Vystaveny jsou exponáty dřevěných praček - tzv. kejvaček s jednoduchým mechanismem, praček bubnových.