Městské hradby v Poličce - Polička

Zakrytá archeologická lokalita v ulici Fortna v Poličce

Pokud půjdete ulicí Fortna (od nemocnice) do starého města, nebo naopak z města na Horní předměstí, můžete si všimnout podél chodníku 60 m dlouhého pásu z hnědé žuly, vystřídané občas žulou černou. Pozorný chodec uvidí i nápisy v kameni. Město Polička, které v minulém roce rekonstruovalo vozovku této ulice, využilo návrhu městského muzea a součástí projektu se stal "žulový pásek k opevnění" nebo chcete-li poetičtěji, tak "poličský poledník".

Záměr dobře navazuje na informačně názornou tabuli lehce naučné stezky Okolo poličských hradeb, umístěné na nároží ulic Fortna a Parkány. "Právě ulice Fortna nabízela jedinečnou možnost představit jednotlivé části opevnění: při vycházení z města je to hlavní hradba, parkán, parkánová zeď, vodní příkop, val s vnější hradbou a vnější vodní příkop - celé opevnění dosahovalo šířky až 60 m," upřesňuje ředitel muzea David Junek.

Věříme, že Vás tato novinka zaujme.

U poličských hradeb pod vzrostlými listnatými stromy vystoupí na dvě desítky básníků a básnířek. Netradiční Festival básníků se bude konat v Poličce 17. července 2021 od 14 hodin v parku u hradeb. Představí se plejáda etablovaných i začínajících básnířek a básníků, mezi kterými figurují mimo jiné hned tři držitelé prestižní Ceny Jiřího Ortena. Tu letošní Šimonu Leitgebovi (1996) vynesla jeho sbírka Betonová pláž. Držiteli Ortenovy ceny jsou také Alžběta Stančáková (se sbírkou Co s tím) a Jan Těsnohlídek, jehož knížky můžete zakoupit na našem knihovním eshopu vecizpolicky.cz. Akci pořádá Městská knihovna Polička ve spolupráci s Květnou zahradou, JTs – nakladatelstvím a Divadelním klubem Polička.

Výrazné tváře slovenské literární scény

Festival básníků navštíví i zahraniční umělci. Na Slovensku v literárních kruzích boduje Dominika Moravčíková. Letos je jednou z pěti nominovaných slovenské Národné ceny za poéziu. Slovenskou tvorbu na Festivalu básníků uslyšíme i od Ivony Pekárkové a Vlada Šimka, kteří spolu napsali sbírku Manželská poézia.

Poezie is not dead

Básníci na festivalu vystoupí v různých uměleckých polohách, s různými tématy a osobitým literárním stylem. Jenom namátkou vybíráme: slam poetry se věnuje Ondřej Hrabal. Dekadentní naturalismus uslyšíte od Miroslava Sosoie. Brněnskou undergroundovou uměleckou scénu reprezentuje uskupení Vítrholc: potkáme se s Karlem Škrabalem, Kristou Kašpar nebo Filipem Klegou a Janem Valíkem.

Bude i hudba

Hudebník a textař Dominik Zezula vyrůstal ve Svitavách. „Má talent psát texty o mladých lidech a prohlédnout přitom přes matné sklo sociálních sítí, na kterých se naše generace tak ráda schovává,“ píše o něm Radio Wawe. V Poličce zahraje nejen Dominik Zezula, ale také písničkářka Pavla Boučková nebo hudební těleso SKLAD by WALDA Jana Valíka.

Co za to?

Nic, vstupné je dobrovolné. Akci pořádá Městská knihovna Polička, takže podpořit nás můžete zakoupením knih z eshopu vecizpolicky.cz, kde najdete i knížky Pavly Boučkové nebo Jana Těsnohlídka. Ještě radši budeme, když si pořídíte poezii našich vystupujících básníků. Vstup je dobrovolný, jídlo a pití bude z Květné zahrady, takže se můžete těšit třeba na vynikající domácí sýry. Afterparty s básníky bude v Divadelním klubu v Poličce.

Festival básníků ve spolupráci s Městskou knihovnou Polička pořádá JT´s nakladatelství, Květná zahrada a Divadelní klub.
Za podporu děkujeme městu Polička, Měšťanskému pivovaru Polička, firmám Poličské strojírny, Enter Polička, Medesa, REK plus, dále starostovi městské části Brno – Líšeň Břetislavu Štefanovi a uskupení Zpívající lípa.

Městská knihovna Polička
Tereza Stříteská

Jedna z největších atraktivit královského věnného města Poličky – unikátní hradební opevnění v délce 1220 metrů obepínající celé historické jádro města, je opět přístupné veřejnosti od 11. 5. 2020.

Poličské hradby pocházejí z druhé poloviny 14. století a jedná se o jedno z nejzachovalejších a nejdelších městských opevnění na území Evropy. „Obepínají celý střed města v délce 1220 metrů. Mají šířku dva až 2,25 metru, jsou až osm metrů vysoké a jsou zpevněné 19 půlválcovými, do města otevřenými baštami. Nepřátele ve středověku hradby odrazovaly už svou mohutností, v přímém boji se pak osvědčily hlavně při husitských válkách,“ uvádí historička muzea Mgr. Radka Vostřelová.

„Důvod unikátní zachovalosti zdejších hradeb je prostý. V době třicetileté války už neměly prakticky žádný vojenský význam, ani později však na rozdíl od jiných historických měst nebyl při rozšiřování města důvod je bourat,“ dodává.

Hradby, chránící město Poličku před nepřáteli, jsou nyní vyhledávanou atrakcí pro turisty. Ti, kteří si je prohlédnou, si určitě odvážejí pěkné vzpomínky. Zájemci si mohou projít okruh kolem hradeb. Pro veřejnost jsou zpřístupněné také ochozy dvou rekonstruovaných částí hlavní hradby s několika věžemi.

Co jste možná nevěděli je, že královské věnné město Polička bylo založeno v roce 1265 na příkaz tehdejšího panovníka a krále Přemysla Otakara II. Městské kamenné hradby byly vystavěny po návštěvě a pobytu Karla IV. ve 2. pol. 14. století. Systém opevnění se skládal z hlavní hradby, parkánu, parkánové zdi, vodního příkopu a valu. Opevnění často stačilo odradit nepřátele již jen tím, poličské hradby několikrát odolaly i za vlády krále Jiřího z Poděbrad a v roce 1468 až 1469 se město ubránilo útokům uherského krále Matyáše Korvína.

foto - archiv destinační společnosti Českomoravské pomezí

Pokud si rádi hrajete, můžete se i letos vydat na Kouzelné putování Českomoravským pomezím. Oblíbená soutěž probíhá v regionu podél historické hranice mezi Čechami a Moravou až do konce října. Stále tak máte spoustu času navštívit některá z 25 soutěžních míst a zahrát si o super ceny.

Na vaši návštěvu se těší třeba zámky v Litomyšli, Nových Hradech a Moravské Třebové, městské hradby v Poličce nebo tajemný hrad Svojanov. Do soutěže jsou ale zařazeny také rozhledny, muzea ve Svitavách, Vysokém Mýtě, Litomyšli, Poličce, Moravské Třebové či Proseči nebo barokní areál na Vraclavi či úzkokolejka v Mladějově.

A o co soutěžíme?

Vyhrát můžete mobilní telefon, tablet, víkendové pobyty, vstupenky na Smetanovu Litomyšl, do památek či muzeí a řadu hodnotných věcných cen. Více informací i hrací kartu najdete na portálu www.ceskomoravskepomezi.cz. Hrací karty a speciální samolepky získáte také na všech soutěžních místech a v informačních centrech měst Českomoravského pomezí. Vyhrát můžete také oblíbenou stolní hru, která vás blíže seznámí se všemi soutěžními lokalitami. Určitě si u ní užijete spoustu zábavy a naplánujete si výlet na místa, která jste zatím nestihli navštívit.

Jiří Zámečník

Městské hradby v Poličce jsou ojediněle dochovaným příkladem středověkého opevnění královského města. Souvislý pás hradeb v délce více než jednoho kilometru včetně 19 dochovaných bašt obepíná historické jádro města. Od roku 1958 jsou hradby zapsány na seznamu kulturních památek.

„V současnosti patří hradby v Poličce k nejlépe dochovaným památkám opevňovacího systému středověkého města nejen v rámci České republiky, ale i ve střední Evropě. V roce 1958 byly zapsány na seznam kulturních památek a v roce 1972 byla zahájena jejich rekonstrukce. Tehdy došlo k likvidaci parkánové zdi a asanaci zástavby mezi hradbami a parkánem. Původní podoba domů přistavěných k hradbě se zachovala jen v ulici Na Bídě. Na jižní straně hradeb vznikl městský park se Synským rybníkem, který měl původně funkci napájení vodního příkopu. Hradby v délce 1220 metrů včetně 19 dochovaných bašt obepínají historické jádro našeho města,“ uvádí historik muzea PhDr. David Junek.

„Prohlídka určeného úseku hradeb zahrnuje výstup na ochoz, procházku po části ochozu a návštěvu hradební bašty (bašt) a to vše s patřičným výkladem vztahujícím se k historii a charakteristikám tohoto středověkého opevnění,“ dodává.

Existenci původního středověkého opevnění Poličky prokázal archeologický průzkum v roce 1991. Nejstarší fortifikační systém z doby založení města Přemyslem Otakarem II. měl podobu přibližně jeden metr vysokého a čtyři metry širokého valu s dřevěnou kůlovou hradbou. Hradby v současné podobě začaly vznikat v polovině 14. století, kdy vzrostl význam Poličky jako jednoho z královských věnných měst. Opevnění mělo podobu hradeb o šířce 2,5 metru a výšce 10 metrů. Vnitřní strana směrem k městu byla o dva metry nižší, čímž vznikl ochoz. Před hlavní hradbu byla ve vzdálenosti 7-9 metrů předsunuta nižší parkánová zeď, na kterou navazoval ještě vodní příkop široký 14 metrů. Hradba byla opatřena 19 půlkruhovými baštami a vstup do města byl umožněn čtyřmi branami. Za vlády Jiřího z Poděbrad byly před brány představěny barbakány s padacími mosty. S vývojem válečných technik během 16. a 17. století pozbyly hradby svého významu a přestaly plnit funkci ochrany města. Podobně jako v dalších městech došlo v 19. století k likvidaci městských bran v zájmu rozšiřování města. Městské brány byly zbořeny, ale opevnění zůstalo zachováno a v prostoru mezi hradbami a parkánovou zdí začala vznikat chudinská zástavba.

A pokud se budete chtít dozvědět o historii města více, rozhodně si nenechte ujít návštěvu expozice Historie města Poličky a okolí. Ta vás seznámí poutavým způsobem s historií města od doby jejího založení českým králem Přemyslem Otakarem II. v roce 1265 až do současnosti. Můžete si zde vyzkoušet postavit město, obléci část zbroje nebo vzít do ruky meč. Na chvíli se ocitnete v roli ostrostřelce na střelnici či účastníka městského trhu, na němž získáte přehled o dobových platidlech a zboží.

Alena Zavoralová
Městské muzeum a galerie Polička a Centrum Bohuslava Martinů v Poličce

Jedna z největších atraktivit královského věnného města Poličky – unikátní hradební opevnění v délce 1220 metrů obepínající celé historické jádro města, je opět přístupné veřejnosti.

Poličské hradby pocházejí z druhé poloviny 14. století a jedná se o jedno z nejzachovalejších a nejdelších městských opevnění na území Evropy. „Obepínají celý střed města v délce 1220 metrů. Mají šířku dva až 2,25 metru, jsou až osm metrů vysoké a jsou zpevněné 19 půlválcovými, do města otevřenými baštami. Nepřátele ve středověku hradby odrazovaly už svou mohutností, v přímém boji se pak osvědčily hlavně při husitských válkách,“ uvádí historik muzea Mgr. Radka Vostřelová.

„Důvod unikátní zachovalosti zdejších hradeb je prostý. V době třicetileté války už neměly prakticky žádný vojenský význam, ani později však na rozdíl od jiných historických měst nebyl při rozšiřování města důvod je bourat,“ dodává.

Hradby chránící město Poličku před nepřáteli jsou nyní vyhledávanou atrakcí pro turisty. Ti, kteří si je prohlédnou, si určitě odvážejí pěkné vzpomínky. Zájemci si mohou projít okruh kolem hradeb. Pro veřejnost jsou zpřístupněné také ochozy dvou rekonstruovaných částí hlavní hradby s několika věžemi.

Co jste možná nevěděli je, že královské věnné město Polička bylo založeno v roce 1265 na příkaz tehdejšího panovníka a krále Přemysla Otakara II. Městské kamenné hradby byly vystavěny po návštěvě a pobytu Karla IV. ve 2. pol. 14. století. Systém opevnění se skládal z hlavní hradby, parkánu, parkánové zdi, vodního příkopu a valu. Opevnění často stačilo odradit nepřátele již jen tím, poličské hradby několikrát odolaly i za vlády krále Jiřího z Poděbrad a v roce 1468 - 1469 se město ubránilo útokům uherského krále Matyáše Korvína.

Dveře poličského muzea jsou pro vás otevřeny od úterý do neděle, každý den od 9.00 do 16.00 hodin.

Polička je městem, které pro cestovatele, ale i své obyvatele, vydává zajímavé publikace. Díky nim se návštěvníci mohou dovědět více o nejslavnějším rodákovi Bohuslavu Martinů či o gotickém opevnění města, barokních stavbách nebo o moderní architektuře z let 1900 – 1950.

V rámci mezinárodního dne průvodců, který letos vychází na čtvrtek 21. února 2019, si muzejníci připravili pro všechny zaměstnance v kultuře, kteří v tento den navštíví poličské muzeum dárek. Každý, kdo se prokáže, že pracuje v cestovním ruchu, si odnese publikaci o Poličce uznávaného historika PhDr. Davida Junka dle vlastního výběru nebo Kapesního průvodce životem a dílem Bohuslava Martinů od českého muzikologa, vysokoškolského pedagog prof. PhDr. Jaroslava Mihuleho, CSc.

Co o městě, jenž je vstupní branou do Žďárských vrchů, které v minulosti bývalo věnným městem českých královen a v 18. století patřilo mezi nejbohatší města Východních Čech - nevíte, se dozvíte z publikací Mariánský obelisk a barokní sochy, Gotické opevnění města, Moderní architektura 1900 – 1950, Barokní a gotická radnice, Klacisistní vyřezávaná vrata a dveře a Kostel sv. Jakuba.

Nejen v letních měsících stojí město za vidění. Do dnešních dnů se zde dochovaly městské hradby v délce 1220 m, obepínají celé historické jádro a zpevněné 19 věžemi, s ochozem místy přístupným veřejnosti. Na náměstí stojí jeden z nejkrásnějších mariánských sloupů v Čechách a barokní radnice s expozicemi městské galerie. Dominantou města je kostel sv. Jakuba, v jehož věži se narodil a část svého dětství prožil hudební skladatel Bohuslav Martinů. Ten byl spolu s rodnou světničkou Martinů 8. února 2010 prohlášen za národní kulturní památku. Více se dozvíte na našich webových stránkách www.cbmpolicka.cz.

Unikátní hradební opevnění je od soboty 1. 4. 2017 opět přístupné veřejnosti. Navštívit můžete rodnou světničku slavného hudebního skladatele ve věži kostela sv. Jakuba ve výšce 36 m nad zemí nebo městské hradby v délce 1220 metrů obepínají celé historické jádro města.

Už je to tady. Oblíbené turistické atraktivity, na které jste se celou zimu těšili, se pomalu, ale jistě opět otevírají a vy můžete být u toho. Sezóna 2017 je za pomyslnými dveřmi, které se otevřou první dubnový den, který letos vychází na sobotu. Poličské muzeum otevírá vstříc nové turistické sezóně.

V sobotu 1. dubna počasí hlasí příjemných 16 stupňů a slunce – co takhle vyrazit ven, protáhnout nohy a vystoupat 194 schodů přímo do rodné světničky již zmíněného umělce Bohuslava Martinů? Ta se nachází ve věži novogotického kostela sv. Jakuba a neskýtá pouze krásný výhled na město a okolní krajinu z výšky 36m, ale zároveň je to místo, kde se roku 1890 narodil do již čtyřčlenné rodiny Ferdinanda Martinů, malý chlapec, jenž dostal jméno Bohuslav. Celá rodina se musela dělit o prostor o velikosti dvacet pět metrů čtverečních a to po dvanáct let, kdy dobrosrdečný tatínek chránil město coby pověžný před požárem. Že vám to přijde nemožné? Tolik lidí a tak málo místa? Není divu, že když byl Bohoušek malé miminko, spával ve spodní přihrádce prádelníku.

Dále se můžete těšit i na vystoupání na ochoz městských hradeb, jedněch z nejzachovalejších ve střední Evropě. Hradební zeď má úctyhodnou šířku 2 až 2,25 m, je až 8 m vysoká, zpevněná 19 půlválcovými do města otevřenými baštami. Hradby jsou dodnes zachovány a v délce 1220 m obepínají celé historické jádro města. Procházka kolem je příjemným zpestřením kterékoliv části dne či noci.

Dveře poličského muzea jsou pro vás otevřeny od úterý do neděle, každý den od 9.00 do 16.00 hodin. Co jste možná nevěděli je, že královské věnné město Polička bylo založeno v roce 1265 na příkaz tehdejšího panovníka a krále Přemysla Otakara II. Městské kamenné hradby byly vystavěny po návštěvě a pobytu Karla IV. ve 2. pol. 14. století. Systém opevnění se skládal z hlavní hradby, parkánu, parkánové zdi, vodního příkopu a valu. Opevnění často stačilo odradit nepřátele již jen tím, že existovalo, přesto se několikrát osvědčily i v bojích a to za husitských válek, opevnění několikrát odolalo za vlády krále Jiřího z Poděbrad a v roce 1468 - 1469 se město ubránilo útokům uherského krále Matyáše Korvína. Postupem času s rozvojem vojenské techniky, jejich účinnost klesala. Po ničivém požáru roku 1845 nebyly prostředky jak hradby nákladně bourat, jako tomu bylo v mnoha jiných hrazených městech a díky tomu jsou dnes poličské hradby jedny z nejzachovalejších.

Ničivý požár dokonce natolik poškodil kostel sv. Jakuba, že musel být stržen. Na jeho místě byl v letech 1853 – 1865 postaven kostel novogotický, kde se nechalo vystavět již zmíněné bydlení pro pověžného, který by v případě ohně vyhlašoval poplach.

Televize, pohádky a komedie nebo nějaké to dobré jídlo? Více než čtyři pětiny obyvatel považují za důležité slavit Den české státnosti 28. 9. známý i jako svátek sv. Václava, což vyplynulo to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) – ale jak lze svátek vlastně strávit?

Pokud patříte mezi milovníky moderního umění, středověké zbroje a zbraní nebo máte zájem o historii města Poličky – neváhejte a využijte volného dne k načerpání nových zážitků a poznatků. Dveře muzea jsou vám otevřeny po celý den.

Navštívit můžete hravou výstavu o středověku, kde se malé děti mohou vyhoupnout na hřbet koně, malí i velcí se oblečou do historických kostýmů a to vše v historických kulisách. „Už jste někdy zkoušeli otisknout pečeť, složit gotickou vitráž anebo si zahrát vrchcáby? V dnešní uspěchané době plné technických vymožeností, je takový návrat v čase příjemným zpestřením,“ popisuje jedna z průvodkyň muzea.

Ti zvědavější se mohou začíst do panelové výstavy věnované historii královského věnného města Poličky od jeho založení králem Přemyslem Otakarem II. až do současnosti. „K vidění jsou cenné sbírkové předměty a dokumenty např. zakládací listina města, Poličský poklad ukrytý za třicetileté války…nejcennějším exponátem, získaným z Pražského hradu, je zlatá koruna Přemysla Otakara II. nebo originální partitura Otvírání studánek světoznámého hudebního skladatele Bohuslava Martinů – jako připomínka našeho nejslavnějšího rodáka,“ uvádí kurátor výstavy PhDr. David Junek.

Ale svátek lze trávit i aktivním způsobem – co takhle protáhnout nohy a vystoupat 192 schodů přímo do rodné světničky již zmíněného umělce Bohuslava Martinů, která se nachází ve výšce 36 m ve věži kostela sv. Jakuba. Z ochozu se můžete kochat nejen výhledem do širého okolí, ale jistě vás zaujme, jak na dvacetipěti metrech čtverečních mohlo žít osm lidí.

Chcete vidět ty nejzachovalejší hradby ve střední Evropě? Projděte si spolu se svou rodinou či přáteli část hradebního úseku, kde uvidíte město z masivní hradební zdi. Poznáte historii nejen středověkého města i jeho zlatý věk v období baroka, ale v neposlední řadě i to, jakým malebným městem se město Polička v podzimním slunci stává...

Mezi poličská nej patří mohutné kamenné hradby s 19 baštami, které v délce 1220 m obepínají celé historické jádro města a patří mezi nejzachovalejší hradební opevnění ve střední Evropě. Prohlídku hradeb si při návštěvě Poličky nemůžete nechat ujít.

Průvodcovství zajišťuje Centum Bohuslava Martinů

odtud se vychází s průvodcem a zde je možné si prohlídku objednat. Prohlídka určeného úseku hradeb zahrnuje výstup na ochoz, procházku po části ochozu a návštěvu hradební bašty (bašt) - vše s patřičným výkladem vztahujícím se k historii a charakteristikám tohoto středověkého opevnění

Archeologický výzkum prováděný v roce 1991 zjistil, že prvotní opevnění Poličky bylo tvořeno nevýrazným, asi 1 metr vysokým a 4 m širokým valem, který byl poněkud za svým vrcholem směrem k městu opatřen dřevěnou kůlovou hradbou. Před tímto valem byl nepochybně příkop vzniklý vybráním zeminy k navršení valu; příkop však vzhledem k velikosti valu nemohl být příliš hluboký ani široký.

Opevnění, v podobě v jaké je známe dnes, bylo budováno polovině 14. století. Hlavní hradba má šířku 2,5 metru, její jádro je z litého opukového zdiva (kamenné rovnaniny prolité řídkou maltou), obě venkovní strany jsou vyzděny z tvrdého kamene. Původní výška hradeb byla 10 metrů, ve výšce 8 metrů zdivo na vnitřní straně ustupovalo, čímž vznikl ochoz, chráněný zdí s cimbuřím. Celý 1220 metrů dlouhý hradební okruh byl zesílen 19 půlválcovými baštami vyzděnými do výšky 14 m s celkovou výškou 22 m. Parkánová zeď - předsunutá 9, na jihu 7 m před hlavní hradbu - byla vysoká asi 4 m a plnila funkci mechanické překážky. Před parkánovou zdí byl zhruba 14 m široký vodní příkop chráněný valem s palisádou. Vstup do města umožňovaly čtyři, dávno však již zbořené, brány - Litomyšlská (název je doložen k roku 1462, zbořena v roce 1843), Limberská (název doložen k roku 1468, zbořena 1835), Kamenecká (název doložen k roku 1593, zbořena 1836) a Starohradská (název doložen k roku 1590, zbořena 1838).

Ze tří forten, užších průchodů v hradbách, je původní pouze jedna, a sice v ulici Komenského, fortna v ulici Fortna je z doby pozdější a v ulici Hradební byla proražena dokonce až v roce 1890. Zhruba o sto let později, za panování krále Jiřího z Poděbrad, došlo ke stavbě čtyř barbakanů opatřených padacím mostem a předsunutých před brány; v přízemí měly střílny pro ruční zbraně, v patře pak pro lehká děla (tarasnice). Barbakany takto posilovaly obranu nejen bran, ale i celého opevňovacího systému, zesíleného navíc vyhloubením druhého 16 m širokého vodního příkopu, napojeného na jihozápadě a jihovýchodě na stávající Synský rybník chránící město od jihu.

Význam opevnění však od konce 16. století postupně klesal a definitivní zánik jeho funkčnosti přinesly změny válečné techniky ve třicetileté válce.
Dochovanost poličských hradeb je v České republice výjimečná; srovnatelné je snad pouze pozdně gotické opevnění Kouřimi. Od roku 1973 procházejí hradby postupnou obnovou. Siluetu již nefunkčních hradeb doplnily počátkem 19. století domky městské chudiny, vestavěné do prostoru mezi hlavní hradbu a parkánovou zeď. Většina této pauperitní zástavby byla stržena při asanacích se zahájením obnovy hradeb. Několik domků - od základu rekonstruovaných - na severovýchodním úseku v ulici, příznačně zvané “Na bídě”, se pokouší dokumentovat její vzhled.

Při návštěvě města Poličky si nenechte ujít gotické opevnění města ze 14. století, které patří ve svém půdorysu k nejlépe dochovaným městským fortifikacím v České republice. Dodnes je zachováno 1220m hradebního okruhu a všech 19 bašt.

Ochozy rekonstruovaných částí hlavní hradby s několika věžemi jsou zpřístupněny pouze v doprovodu průvodce. Návštěvník se tak může těšit na prohlídku s odborným výkladem u modelu města, který přibližuje jeho podobu ve 14. století, a to přímo v nitru barokní radnice, která je spolu s Mariánským sloupem, sochou sv. Jana Nepomuckého a kašnami se sochami sv. Jiří a sv. Michaela zapsána na seznam národních kulturních památek. Poté následuje vlastní výstup na hradební ochoz. Zde mnohé návštěvníky jistě překvapí úctyhodná šíře hradební zdi 2,5m a výška okolo 8m.

Jako mávnutím kouzelného proutku se tak během okamžiku návštěvník vrátí do dob králů, královen a udatných rytířů, kteří chránili svá obydlí před nepřáteli. Zblízka uvidí, jaké nepohodlí jim ochrana města přinášela nebo jaké zbraně používali.

Další z dominant města je i gotický kostel sv. Jakuba se světničkou pro pověžného, kde se roku 1890 narodil světoznámý hudební skladatel Bohuslav Martinů.

Z historie

Polička byla založena v roce 1265 na příkaz krále Přemysla Otakara II. Jakožto královské věnné město, bylo chráněno dřevěným opevněním, které bylo v polovině 14. století nahrazeno pevnou kamennou hradbou, jenž se skládala z hlavní hradby zesílené věžemi, z parkánu, parkánové zdi, vodního příkopu a valu.

Opevnění často stačilo odradit nepřátele již jen tím, že existovalo. Poličské hradby se však několikrát osvědčily i v bojích. Za husitských válek zprvu Polička jako královské město hájila královské zájmy, avšak při tažení Pražanů, vedených Janem Žižkou, do východních Čech se město přidalo na stranu husitů. Již na podzim roku 1421 Poličku, patrně zradou, dobylo vojsko krále Zikmunda. Opevnění několikrát odolalo za vlády krále Jiřího z Poděbrad i útokům uherského krále Matyáše Korvína.

V době budování kamenných hradeb bylo poličské opevnění velmi účinné, postupem času s rozvojem vojenské techniky, jejich účinnost klesala. V době 30tileté války už neměly prakticky žádný vojenský význam. V pozdější době sloužily jen jako policejní a správní hranice města. Přesto si město do dnešních dnů dochovalo středověké rozvržení ulic, neměnily se ani domovní parcely. Nebyl žádný důvod hradby nákladně bourat, jako tomu bylo v mnoha jiných hrazených městech. Díky tomu jsou dnes poličské hradby jedny z nejzachovalejších. Více na webu.

Alena Jandlová
Městské muzeum a galerie Polička a Centrum Bohuslava Martinů v Poličce

Pardubice – Sportovní duch krajského radního René Živného, který v cyklodresu dorazil i na zasedání Rady Pardubického kraje, strhl také hejtmana Martina Netolického. V sobotu 29. června se k němu připojil na úseku z Litomyšle do České Třebové. Jen v pátek a sobotu Živný absolvoval hned osm zastávek na soutěžních místech soutěže Letní pecky, poznej všecky.

„Smekám před radním Živným. Vyzkoušet stovky kilometrů cyklotras i běžných silnic jeho téměř závodním tempem chce pořádnou výdrž a fyzičku,“ ocenil výkon radního hejtman. „Jsem rád, že jsem si konečně mohl vyzkoušet sbírání razítek do vandrovní knížky. Podobné soutěže skvěle zapadají do propagace krás našeho kraje a vybízejí lidi k aktivnímu trávení volného času,“ dodal Martin Netolický.

René Živný zahájil páteční etapu své „Tour de pecky“ u budovy krajského úřadu, kde se k němu přidal Martin Kolovratník, ředitel Českého rozhlasu Pardubice, který je mediálním partnerem soutěže. Prvním cílem etapy bylo Muzeum obuvi a kamene ve Skutči. Pak následovalo Muzeum dýmek v nedaleké Proseči, kde radního do tajemství výroby dýmek zasvětil starosta Jan Macháček. Z Proseče zamířil Živný do rokokového zámku v Nových Hradech. Poslední razítko do vandrovní knížky v rámci páteční etapy dostal radní Živný v rodišti Bohuslava Martinů v Poličce, kde si ve společnosti místostarostky Marie Kučerové prohlédl Centrum Bohuslava Martinů, navštívil školní třídu, v níž se učil sám věhlasný skladatel, prohlédl si expozici věnovanou městu Polička a také poličské městské opevnění.

V Poličce Živný přenocoval a v sobotu ráno se vypravil cyklobusem do Moravské Třebové, kde navštívil Hřebečské důlní stezky. Zde Živného přivítal starosta města Miloš Izák a na další cestu do Průmyslového muzea v Mladějově se k němu na bicyklu připojil i místostarosta Václav Mačát. Expozice železniční, silniční a zemědělské techniky, stejně tak jako chloubu zdejší Mladějovské průmyslové dráhy, úzkokolejku o rozchodu 600 mm, ukázal v Mladějově radnímu Živnému předseda Průmyslového muzea Mladějov Miloš Kopřiva.

Z Mladějova zamířil René Živný do Litomyšle, kde se nachází další soutěžní místo, rodný byt Bedřicha Smetany. V Litomyšli se k Živnému připojil i hejtman Martin Netolický. Oba společně absolvovali přejezd z Litomyšle do Městského muzea v České Třebové, kterým je provedly místostarostka města Jaromíra Žáčková spolu s ředitelkou muzea Janou Voleskou.

Nyní zbývá Živnému už jen pět soutěžních míst k tomu, aby svoji propagační cyklojízdu napříč Pardubickým krajem uzavřel.

Pardubický kraj a České dráhy, a.s. připravily pro obyvatele i návštěvníky kraje cestovatelskou soutěž o zajímavé ceny. Do soutěže se zapojilo čtrnáct atraktivních cílů výletů, které jsou snadno dostupné vlakem. Najdete mezi nimi zajímavá muzea, renesanční zámky, gotický hrad, elegantní rozhlednu i unikátní technické památky.

Nezbytnou soutěžní kartu může každý zájemce o zapojení do soutěže získat buď ve čtrnácti zapojených cílech nebo si ji může sám vytisknout, kde rovněž najde detailní podmínky soutěže, informace o jednotlivých cílech a mnoho dalších informací a inspirace pro cestování po východních Čechách.

Při návštěvách jednotlivých cílů výletů dostane soutěžící do hrací karty razítko. Po nasbírání minimálně deseti takových razítek a minimálně jednoho razítka z víkendového spěšného vlaku Sněžník nebo Vysočina a po odeslání karty na adresu v ní uvedenou bude zařazen do slosování o hodnotné ceny. Ceny do soutěže věnuje Pardubický kraj, České dráhy, a.s. a Léčebné lázně Bohdaneč, a.s. K hlavním cenám patří poukaz na čerpání lázeňských služeb v hodnotě 5000 Kč a Kilometrická banka 2000.

Partnerem soutěže je Český rozhlas Pardubice, který jednotlivé cíle podrobně představí ve vysílání vždy v pátek ve 12:15 a v sobotu v 16:40.

Cílem organizátorů soutěže je prohloubení zájmu o cesty za poznáním a nevšedními zážitky v Pardubickém kraji s využitím vlakových spojů Českých drah včetně nabízených slev. Soutěž probíhá od 1. května do 20. září 2007.

Další informace:www.vychodni-cechy.info/vlaky