Pardubicko - Sochy, pomníky a pamětní desky

Kamená socha sv. Václava na vysokém podstavci byla odhalena 28. září 1945.

Dominanta Komenského náměstí.

Model staré radnice vypálené německými vojáky v roce 1945. Model vytvořil v roce 1949 Jaroslav Horák.

Socha akad. sochaře Josefa Malejovského z roku 1949.

Pomník byl vybudován v r. 1946 místními občany. Na zvýšeném terénu je umístěn žulový kvádr.

Deska byla vytvořena v roce 1909 sochařem Janem Štursou.

Pomník je dílem sochaře Jindřicha Soukupa z roku 1949.

24.9.1922 v Holicích v Holubově ulici řečnil prezident T.G. Masaryk. Pomník je od akademického sochaře Jana Holinky.

Autorem sousoší je akademický sochař Josef Malejovský.

Památník k připomínce 76 Židů z Holic a okolí, kteří byli umučeni v koncentračních a vyhlazovacích táborech.

Na severní straně náměstí jsou umístěny tři barokní sochy z konce první poloviny 18. století. Sochy vyobrazují sv. Norberta, sv. Barbory a sv. Václava.

Busta od sochaře Štěpána Kotrby byla odhalena při příležitosti výstavy Pardubice - město kultury a sportu 1979.

Památník podle návrhu bývalého ruského legionáře, řídícího učitele Rudolfa Robla (1886-1963) z Mikulovic vznikl roku 1928. Měl být věčnou památkou na hroby českých legionářů "někde v dáli", tedy v místech...

Sloup byl postaven v roce 1698 jako dík Panně Marii za to, že se roku roku 1680 Pardubicím vyhnula morová epidemie. Městská rada se původně k návrhu děkana Kolčáka stavěla odmítavě, ale když se ve veřejné...

Vlastní kříž byl postaven v roce 1864. Pamětní deska na něm byla doplněna po 1. světové válce.

Kamenný pomník s křížem na památku obětí prusko rakouské bitvy ve dnech 11. - 12. 7. 1758.

Pomník legionářům a obětem 1. světové války, kolem kterého jsou umístěny dva malé pomníky věnované padlým druhé světové války.

Pamětní deska umístěná na rohovém domě v ulici Smilova je věnována výsadkáři Alfrédu Bartošovi. Ten byl za druhé světové války vysazen na území protektorátu jako velitel výsadkové skupiny Silver A. Ta...

Pamětní deska osazená na štítové stěně administrativní budovy uvnitř areálu chemičky s nápisem: V boji proti německým okupantům položili tito zaměstnanci závodu Explosia v Semtíně život za vlast. Po stranách...

Mramorová deska připomínající návštěvu T. G. Masaryka.

Pomník má tvar kosého žulového kvádru s přilbicí v horní části. Na základové desce je nápis "Obětem světové válce", přičemž je míněna První světová válka. Po stranách kvádru je vytesáno 24 jmen obětí.

Po roce 1918 nechali občané Pardubiček postavit ve svém parčíku pískovcový pomník obětem světové války, s žulovou deskou uprostřed. Na desce je vytesán nápis „Není mrtev kdo svobodu svým bratřím vydobyl“...

Pomník obětem 1. světové války, 2. světové války a pomník MUDr. Bartoňovi tvoří jednotnou kompozici zasazenou do zelené plochy před kostelem Všech svatých. Uprostřed je umístěn žulový profilovaný obelisk...

Pomník obětem 1. světové války byl odhalen 22.7. 1922, autorem je sochař V. Semerák. Po 2. světové válce byla doplněna jména dalších obětí.

Pomník věnovaný obětem první světové války byl odhalen 7. září 1919.

Pomník připomíná dva zaměstnance, kteří byli za druhé světové války zaměstnáni v areálu dnešní Synthesie. Prvním z nich byl Jan Čepila, který byl v roce 1939 zatčen za sabotáže a krádeže výbušnin pro odbojovou...

Obelisk s plastikou od Františka Zuzky nese nápis "Obětem za vlast 1918-1945". Pomník je ve spodní rozšířené části osazen bronzovým znakem republiky. Nad ním míří hrotem vzhůru masivní bronzový. Na vrcholu...

Jedná se o největší železniční neštěstí ve střední Evropě, které se odehrálo ve večerních hodinách 14. listopadu 1960. Nedaleko vlakové stanice, v polích u Stéblové, se tehdy srazil motorový vlak jedoucí...

Dílo architekta Vlastislava Hofmana z roku 1928 stálo původně nevhodně na kraji lesíka u silnice na Prahu. Na dukelské náměstí byl pomník přemístěn v roce 1966.

Památník osvobození z roku 1957 je dílem sochaře Josefa Malejovského. Je koncipován tak, aby vyjadřoval vděčnost občanů ke svým osvoboditelům. Rudoarmějec se zbraní v ruce a přilbou stojící na pylonu sklání...

Svislé jižní hodiny na římse u stodoly. Autorem je Václav Zelený.

Sochu Jana Kašpara, pardubického rodáka a známého průkopníka letectví vytvořil akademický sochař František Bálek. Na svém místě stojí od roku 2017, kdy uplynulo 90 let od Kašparova úmrtí.

Při rekonstrukci náměstí před nádražím byla odhalena socha Jana Pernera, projektanta a stavitele železničních tratí.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého pochází z roku 1739.