S (V)tipálkem za romantikou - Víkend plný romantiky

Trocha regionálního humoru na úvod:

V jednom z autokempů na Chrudimsku-Hlinecku:
„ Teda Karle, takhle jsem si romantickou dovolenou nepředstavovala! Do toho stanu pořád zatéká!“
„No to ne, jenom když prší“.

Víte, že………

Na Chrudimsku-Hlinecku existuje řada míst spojená s romantikou nabitými příběhy a pověstmi. Jedním z nejatraktivnějších míst je zřícenina hradu Lichnice s nedalekým „Dívčím kamenem“, vyčnívajícím nad Lovětínskou roklí, ke kterým se pojí i následující pověst.

O kruté Miladě

Pán hradu Lichnice očekával narození syna. Místo chlapce se však narodila dcera Milada. Nahradila mu syna. Otec ji učil jezdit na koni a zacházet se zbraněmi. Radoval se, že je statečná, ale její srdce tvrdlo. Jednou se jeho kůň splašil a uháněl k Lovětínské rokli a jediným skokem se zřítil do hlubiny. Milada osiřela a vzplála nenávistí ke skalám. Dala rozhlásit po kraji, že si vezme jen toho, kdo vyjede na osudný sráz nad Lovětínskou roklí a tam se s koněm třikráte otočí. Po této zprávě přijížděli rytíři, aby úkol splnili. Jenže skála byla hladká a tvrdá, takže se na ní nezachytily žádné podkovy. Milada posílala muže na jistou smrt. Rytíři se hradu začali vyhýbat. Teprve po čase se objevil sličný rytíř. Vypravoval Miladě o dalekých krajích, hrál jí na loutnu a zpíval dlouho do noci. S Miladou se stala změna. Poprvé se o rytíře bála. Přála si, aby nebezpečnou zkoušku nepodstupoval. On přesto ráno osedlal koně, cosi vložil do podkovy a jel po strmé stezce na útes. Tam se začal s koněm otáčet. Rytíř vítězně zavýskl a rozjel se proti hradu, v jehož arkýři stála Milada. Zvolal: „Splnil jsem úkol. Přemohl jsem tvoji lest. Vím, že jsi dala kámen uhladit a posílala jsi na smrt desítky mužů. Démanty v podkově mého koně mě zachránily. Zde máš odplatu za svou ukrutnost!“ Vytáhl šíp a vystřelil. Než se Milada vzpamatovala, projel jí srdcem šíp. Pomoc přišla pozdě, byla hned mrtvá.